Největší výzvou bylo sladit všechny kusy nábytku dohromady. Klasická chyba, kterou jsem udělala na začátku, byla, že jsem chtěla všechno lesklé a třpytivé. Výsledek byl kýčovitý. Glamour interior design není o přemíře zlata a flitrů, ale o kontrastech. K tmavě zelené sametové pohovce jsem pořídila konferenční stolek z kartáčované mosazi. K posteli s úložným prostorem jsem dala noční stolek s mramorovou deskou, ale jen jeden, protože místo je vzácné. A místo obřího lustru mám nad jídelním stolem tři malé závěsné lampy s křišťálovými ověsky. Každá z nich vrhá světlo jiným směrem a místnost působí větší, než ve skutečnosti

Rada na závěr, kterou mi dal malíř, když jsme dokončovali obývák: nechte si na zdi kousek prostoru, který necháte takzvaně prázdný. Třeba jen jeden roh bez motivu. Tenhle kontrast způsobí, že se oko zastaví a zbytek malby vynikne. Stejně jako u kvalitního click-clack mechanismu, kde nejde jen o to, že se pohovka rozloží, ale o to, že se sklopí s lehkostí. Náš wall painting na zdi za jídelním stolem má v levém horním rohu vynechané místo, kde je jen lehce našedlá lazura. A právě tam nejčastěji při večeři ulpívá zrak. Když vedle toho sedíte na pohovce s velvet upholstery a máte pod sebou kvalitní slatted frame, jste v obýváku, který není jen místností, ale zážit

Na závěr jednoho článku vám řeknu to hlavní. Řešení pro malé chodby není jen o tom, že koupíte úzký kus nábytku. Je to o tom, jak se prostor promění ve chvíli, kdy někdo přijede. Moje chodba je nyní místem, kde si lidé sednou, povídají si a obují se. Když je potřeba, jednoduše stáhnu ručník z věšáku, odklopím sedák a během deseti vteřin je hotovo. Hallway design v mém pojetí znamená, že každý kus nábytku musí být schopen změnit svou funkci rychleji, než stačíte uvařit kávu. A pokud se vám podaří do dvoumetrové chodby nacpat pohovku s lamelovým roštem a ještě k tomu přidat místo na boty, vyhráli jste. Prostě žádné výmluvy na metry čtvereč

Zapomněla jsem na nejdůležitější detail. Barvy. V glamour interior design obývacího pokoje se často používají tlumené odstíny jako smaragdová, vínová, tmavě modrá nebo šampaňské. Já mám stěny v odstínu perleťově šedé, což je neutrální základ, na kterém vynikne nábytek. Koberec mám béžový s jemným stříbrným vlasem. Když na něj dopadne světlo, třpytí se jako jemný prach. A to je celé kouzlo. Nemusíte mít zlacené rámy nebo sochy. Stačí, když každý kousek nábytku má svůj příběh a účel. Moje pohovka s výsuvným mechanismem není jen na spaní, je to středobod místnosti. Když ji složím, vypadá jako objemný sametový blok. Když ji roztáhnu, je z ní ložn

Jedním z největších oříšků v malých industriálních bytech je spaní. Místnost, která má sloužit jako ložnice, často chybí, nebo je tak malá, že se do ní sotva vejde postel. Tady přichází na řadu chytrá řešení. Vzpomínám na projekt v pražském Karlíně, kde klient potřeboval přes den pracovní studio a v noci ložnici. Zvolili jsme kvalitní sofa bed s pevným sedákem a skrytým úložným prostorem. Rozkládání trvá patnáct vteřin, stačí zatáhnout za pásek. Žádné tahání matrací po podlaze. A co je důležité, tenhle kousek obstojí i po designové stránce. Nesmí to být ošklivý žluto-šedý monstrum. Vybrali jsme model s jednoduchými liniemi a černými kovovými nožkami, který přes den vypadá jako běžná seda