Když se vám do obýváku nevejde pořádný gauč, natož postel pro návštěvy, začnete řešit věci, které by vás dřív nenapadly. Třeba to, že vaše stěny nejsou jen pasivní kulisou, ale klíčovým hráčem v denním provozu. Pamatuji si, jak jsem se stěhovala do prvního bytu s rozlohou o málo větší než vysouvací rohožka. Každý centimetr počítal, a přesto jsem chtěla místo, kam si hosté rádi sednou a kde se večer natáhnu s knížkou. Tehdy mi došlo, že wall art není jen o zarámovaných plakátech, ale o chytrém propojení prostoru a funkce. Začala jsem vnímat, jak jeden velký obraz dokáže opticky posunout strop nebo rozbít nudnou zeď, aniž bych musela bourat pří