Právě tato zkušenost mě naučila, že wall painting není jen ozdoba, ale důmyslný nástroj pro řešení reálných bytových problémů. V našem malém obýváku jsme stejně museli vyřešit, kam složit dvě děti, když přijedou prarodiče. Pořídili jsme tedy pohovku s úložným prostorem, konkrétně model s matrací z pěny o tloušťce 16 cm na lamelovém roštu. Ve dne sloužila jako pohodlné sezení a při rozložení nabízela překvapivě komfortní spaní. A právě ta zeď s malovanými korunami stromů kolem pohovky opticky zvýraznila její místo v místnosti – vytvořila přirozené zázemí pro relaxaci a zároveň odvedla pozornost od toho, že je vlastně skoro pořád narvaná dek

Když jsme se s partnerem stěhovali do dvoupokojového bytu o rozloze 52 metrů čtverečních, první věc, kterou jsem udělala, bylo pověšení velkého zrcadla do obývacího pokoje. Nešlo o žádný designový experiment. Byla to čistě praktická nutnost. Místnost působila stísněně, okno bylo jen jedno a světlo se k nám dostávalo jen dopoledne. Zrcadlo visící naproti oknu okamžitě zdvojnásobilo pocit prostoru. A to nemluvím o tom, jak výrazně se změnila atmosféra. Najednou jsem měla v bytě vzduch, i když nábytek zůstal stejný. A právě to je na dekorativních zrcadlech kouzelné – umí opticky rozpůlit stěnu a dodat místnosti hloubku, aniž byste museli bourat pří