Problém s úložným prostorem řeším tak, že každý kus nábytku musí mít dvojí funkci. Noční stolek je vlastně stará bedna od ovoce na kolečkách. Stůl je skládací jídelní deska připevněná ke zdi, kterou po jídle zvednete a máte volno. Když k tomu přidáte postel s úložným prostorem, kde schováte všechno od bot po knihy, máte vyhráno. A co dělat, když přijede návštěva? Nemáte místo na postel pro hosty. Zde je královnou právě rozkládací sedačka. Ne tu levnou z hypermarketu, ale tu s kovovým rámem a pružinovým jádrem. Vyplatí se na ní připlatit pět set korun navíc, protože pak vydrží deset let. Vím, že je lákavé koupit ten nejlevnější model, ale po dvou rozkladech se vám v něm udělá díra a vy ji musíte vyhodit. To není šetření, to je plýtvá

Poslední rada z praxe: než cokoli koupíte, proměřte si místo na šířku i na výšku. Často se stává, že se vysoký rám s dekorativními polštáři nevejde do dveří nebo pod okno. A pokud máte úzkou chodbu, kupte sedačku, která se dá rozložit až na místě. Ušetříte si nervy. Trendy nábytku se sice mění, ale potřeba praktičnosti a spokojeného spaní zůstává stejná. Ať už si vyberete jakýkoli kousek, hlavně ať se v něm cítíte dobře a máte kam uložit věci, které by jinak ležely na podl

Pokud máte obývací pokoj, který slouží zároveň jako ložnice pro hosty, bez pořádného sedacího nábytku se neobejdete. Tady narazíte na klasický problém: jak spojit pohodlí na sezení s kvalitním spaním. Řada lidí sáhne po levné pohovce, kde je pěna během roku proleželá a vy se probouzíte s bolestí zad. Mnohem lepší je investovat do kvalitního sofa bedu s pevným složením. Ať už zvolíte jakýkoli typ, vždy se podívejte na nosnost pružin. Slabé pružiny se brzy prohnou a vy budete spát v díře. Osvědčená je varianta s dřevěným rámem a nezávislými pružin

Pořádná opora zad je základ. A tady vstupuje nábytek do obývacího pokoje hry správná konstrukce. Kvalitní rošt s lamelami se stará o ventilaci matrace a pružnost podložky. Levné rošty z překližky bez mezer vedou k plísním a brzkému proležení. Už několikrát jsem viděla, jak si lidé stěžují na zápach z postele, přitom stačilo vyměnit rošt. A když už jsme u matrací, řešte tloušťku. Tenká vrstva pěny do 10 cm je vhodná jen pro občasné přespání. Pro každodenní spánek doporučuji pěnovou matraci o síle alespoň 16 cm, nejlépe s paměťovou pěnou nebo latexem. Dlouho vydrží a nepoddává

První velký zádrhel přišel s návštěvami. Rodiče z Moravy, sestra s přítelem, kamarádi z vysoké. Kam s nimi? V obýváku mám místo klasické sedačky rozkládací pohovku s čalouněním z veluru. Zní to luxusně, ale vybrala jsem ji hlavně proto, že se dá během třiceti vteřin proměnit na lůžko. Velurová textilie je příjemná na dotek, ale hlavně se na ni nechytá tolik prachu jako na len. Když mám hosty, stačí vytáhnout policejní klipsnu, pohovka se rozloží a během pěti minut je z obýváku ložnice. Jediná nevýhoda je, že zabírá skoro celou místnost. Ale co čekat od interiérový design bytu, kde má každý centimetr cenu zlata? Japandi styl mi tady pomohl s výběrem barev. Tmavě šedý velur ladím s bílými stěnami a dubovým stolem. Žádné zbytečné vzory, žádné polštářky s citáty. Jen čistá plocha, která dýchá kli

Další past číhá v povrchu, který zvolíte. Sametová nebo plyšová textilie vypadá skvěle na fotkách, ale realita je jiná: každý drobek, každá kočičí chlupa na ní ulpí jako přilepená. Já jsem sáhla po variantě s velvet upholstery, protože miluju ten jemný lesk a hebkost na dotek, ale musela jsem akceptovat, že jednou týdně vezmu vysavač s kartáčem a projedu každý šev. Na druhou stranu, když si na ten samet lehnete v pyžamu, cítíte se jako v hotelu. Jen dejte pozor na poškrábání - moje kočka si na područce udělala drápací místo, protože struktura látky je pro ni neodolatelná. Pokud máte domácí mazlíčky, raději zvolte žakár nebo mikrovlákno, které je odolněj