Když teď vejdu do té garsonky, nevidím přeplácaný kumbál. Vidím ložnici, na první pohled nic neobvyklého. Až když otevřete skleněné dveře na tu boční stranu, kde visí košile a saka, uvědomíte si, že celá jedna stěna je vlastně jeden velký šatní systém. Žádné dveře, žádná zbytečná fréza. Jenom tyče, police a látkové krabice. Tohle není walk-in closet v tom luxusním slova smyslu. Je to praktické řešení pro lidi, kteří nechtějí trávit víkendy hledáním páru ponožek v hloubi sto padesát centimetrů hluboké skříně. A za mě - přesně takhle by měl vypadat chytrý interiér. Bez zbytečných řečí a s každým centimetrem využitým na maxi

A co barvy a světlo? V malém prostoru se vyplatí držet světlé podlahy a bílé stěny, protože odrážejí denní světlo. Ale nebojte se tmavšího akcentu na jedné stěně, například za pohovkou. Tmavě modrá nebo šedá zeď opticky prohloubí místnost a dodá jí charakter. Zrcadla jsou váš nejlepší přítel – velké zrcadlo naproti oknu zdvojnásobí množství světla a prostor vypadá větší, než ve skutečnosti je. Já mám zrcadlo v šatní skříni, která zabírá celou jednu stěnu, a efekt je úžasný. Když vejdu dovnitř, připadá mi, že bydlím v bytě o deset metrů větš

Pak jsem objevila zázrak jménem sofa bed v provedení s matrací na laťkovém roštu. Klasický rozkládací gauč často trpí propadlým sedákem, na kterém se po hodině sezení objeví důlek. Tady jsem sáhla po variantě s kvalitním laťkovým roštem, který drží tělo v rovině. Když si k tomu přidáte samostatnou pěnovou matraci tloušťky 16 cm, rázem máte postel, na které se vyspí i váš otec se zádovými problémy. Jenže pak narazíte na problém skladování: kam s tou matrací přes den. Když bydlíte v garsonce, 16 cm silný blok pěny zabere půlku skříně. Tohle mě donutilo hledat variantu, kde je matrace integrovaná přímo v sed