Největší oříšek? Každodenní boj s ložnicí, která vlastně není. My jsme v obýváku spali první rok na rozkládací pohovce z IKEA, která měla po týdnu proleželé sedáky. Když jsem ráno vstávala s bolestí zad, bylo jasné, že tohle není dlouhodobé řešení. Potřebovali jsme něco, co přes den zmizí a v noci se promění v regulérní postel. Tady přišla na řadu první velká investice - sofa bed s kvalitní výplní a skrytým úložným prostorem. Dneska bych nešla do ničeho, co nemá integrované úložiště na přikrývky a polštáře. Náš model, který poctivě slouží už čtvrtým rokem, je potažený tmavě modrou velvet upholstery. Na omak je příjemný, ale hlavně schová všechny fleky od kávy, které během ranního spěchu vznikají. A co je nejdůležitější - pod sedákem se otevírá obrovský box, kam vklouzne celá zimní peřina i s polštá

Nesmíme zapomenout na rám postele, respektive na jeho nepřítomnost. Ve dne je obývák. V noci ložnice. Jak to udělat, aby laťkový rošt nebyl neustále na očích? Klíčová je pohovka s pevným, ale sklopným mechanismem. My máme model, kde se celá sedačka posune dopředu a zádová opěrka se sklopí dolů. Vznikne tak rovná plocha. Na ni pak položíme zmíněnou pěnovou matraci. Žádné složité nastavování. Celý proces zabere třicet sekund. A přes den vypadá obývák jako vzorně zařízený prostor, ne jako schovaná noclehá

Jakmile jsem nábytek sestavila a naaranžovala, zjistila jsem, že moje terasa přestala být skladištěm starých židlí. Stala se z ní místnost pod širým nebem. Večer přinesu lampión, hodím přes sedák pár dek a mám dokonalé místo na večeři. Když je vedro, rozložím sofa bed a ležím na něm s nohama nahoru. A pokud přijedou přátelé na víkend, jednoduše vysunu spací plochu a mám druhou postel. Žádné nafukovačky, žádné složité stavění stanu. Všechno je připravené do třiceti vte